Střelené kachny
Včera si naše vlčátka zašla na sáňkařskou/bobařskou výpravu. Poté, co se všichni sešli u kostela, se vlčátka za doprovodu Šmudly přesunula do městského parku, kde na ně čekala jízda po rovině. Chvílemi to vypadalo, že i s těmi boby vyskočí do nebes.Dále se šlo k motokrosařské dráze, kterou si projeli jako koňská spřežení. Po pauze na svačinu se před nimi konečně objevil Jankův kopec na kterém se mohli dosyta vyřádit.
Bohužel někteří podcenili oblečení, a tak se smečka na odpoledne přesunula na klubovnu, kde si zahráli stolní hry. Asi nejvíce si užili zastřelení Šmudlových kachniček ve hře střelené kachny. Trocha hry na kytáru a pak návrat domů. Samořejmě i tentokrát akéla smečky vše sledoval nejen svýma očima, ale také obejktivem fotoaparátu.
17. ledna 2010
Pour féliciter 2010
Velké vytí Permoníku
Dne 29. listopadu proběhla přijímací výprava velkého vytí. Vlčata se sešla v 10:00 na klubovnách, kde na ně čekal běh siamských dvojčat kolem klubovny a rozhýbání se vybíjenou. Po příchodu zpět do klubovny zjistili, že jim tam nechal vzkaz Marťan. Bylo mu špatně rozumět, ale chytrá vlčátka vše zvládla v rychlosti. Po vyluštění zprávy se kluci po dvojicích vydali na trasu, kde měli několik obálek s lehkými i těžšími úkoly. Následovala svačinka a pak se vlčátka pustila do díla. Blíží se Vánoce a hlavně skautské vánoční trhy, a tak jsme se vrhli na výrobu svícínků a dalších drobností z vizovického těsta. A jak nám to krásně šlo. Podívejte se sami...Po obědě se celá smečka pod vedením strážce totemové hole vydala na poradní skálu, kde chvíli po setmění přijala nováčky za své členy. A tak se od této chvíle mohou Bělásek, Matěj, Jára a Filip stát strážcem totemové hole. Za tmy se celá smečka přesunula zpět na klubovnu a hurá domů.
29. listopadu 2009
Mayday! Mayday!
O víkendu 6.-8. listopadu 09 se uskutečnilo setkání dvou vlčáckých smeček. S naším Permoníkem se v Mimoni setkala 25. smečka z Neštěmic. Naše vlčata se sešla ve 14:30 na vrchlabském vlakovém nádraží a na místo dorazila až ve 20:00. Cestu jim zpříjemňovali noví trempští kamarádi z TO Bažina - Vrchlabí, kteří jeli stejným směrem. V Mimoni již čekal uvítací pluk. Ano, byli to neštěmičtí. Po doražení na základnu si všichni zahráli pár her na seznámení a hurá do hajan.V sobotu ráno se celé vlčácké osazenstvo vzbudilo samo od sebe již v 6:00 a jelikož si řekli, že by mohli oplatit dobrotu svým vedoucím, tak je šli vzbudit. Ne však hrubě, ale krásnou písní - bylo to "krásné" vstávání. Po rozcvičce a snídani se všichni sebrali a vydali se směrem bývalého vojenského letiště v Hradčanech. Jakmile dorazili, tak se rozdělili do 5 týmů, které si nazvali: F15, Stíhači, Sebevrazi, Smrtky a CI5. V těchto týmech pak prodělali letecký výcvik.
V prvním úkolu šlo o to, postavit co nejlepší stíhačku (vlaštovku) a pak s ní absolvovat zkušební let. Se stavbou jim pomáhali inženýři a magistři letectví Rakša, Batole, Hardy, Jonáš a Ciby. V tomto úkolu všichni obstáli, avšak znenadání se na nebi objevilo nepřátelské letadlo a to je sestřelilo. Co teď?!? Rychle opustit svůj letoun! Padák nahradila slaňovací technika a tak alespoň ti odvážní přežili. Ostatní s námi sice hráli dál, ale v tomto úkolu neobstáli.
Dalším záludným úkolem generálů bylo zjistit, jak vypadá nepřátelské území. V této misi členové týmu postupně šplhali do vysokého nebe, které jim nahradil jeden z vojenských bunkrů a hlásili svým letištním věžím, co zpozorovali. Po absolvování všech náročných úkolů se vlčátka přesunula zpět na základnu, kde na ně již čekala výborná večeře uvařená kuchaři Batoletem a Rakšou. Večer si všichni chvilku zazpívali a hurá do postýlek. Ač šli spát již okolo deváté hodiny večerní, byli tak plni dojmů, že je někteří rozebírali až do dlouhých nočních hodin, což se jim druhý den vymstilo. V neděli po snídani jsme společnými silami uklidili zapůjčené klubovny a v poledne se vlčácké smečky rozloučily a z povedené víkendové akce, na které nechybělo ani pěkné počasí, se rozjely do svých domovů.
Šmudlovo hlášení z této mise blíže dokreslují pořízené fotografie.
8. listopadu 2009
Škola v Africe 2009
Již po několikáté se vrchlabští skauti sešli na náměstí T. G. Masaryka ve Vrchlabí, aby zapojili naše horské městečko do
dobročinné sbírky nesoucí název Postavme školu v Africe! Tento projekt je již celkem známý a pravidelně se jej účastní skauti a
skautky po celé České republice. Sbírka byla oficiálně zahájena již 6. října 2009 na pražském Náměstí republiky, kde zahajovací
ceremoniál doprovázela mohutná, téměř dvousethlavá skupina bubeníků. Od tohoto okamžiku začali skauti v Česku vyrážet do ulic a
nabádat občany k přispění do kasičky. Za symbolických 30 korun obdrželi odznáček a především hřejivý pocit z dobrého skutku,
který tímto činem vykonali.
Pro naprostou většinu z nás tato částka nic neznamená – někdo se tím vzdá jednoho hamburgeru, jiný piva, další třeba brambůrků. Pro etiopské děti to však znamená mnohem víc. Získají díky naší pomoci něco, co my sami považujeme za samozřejmost, mnohdy spíše nepříjemnou povinnost. Vůbec si totiž neuvědomujeme, jaké by to bylo, kdybychom neuměli číst, psát ani počítat. Ačkoliv se to pro některé školou povinné děti u nás může zdát neuvěřitelné, pro děti z Etiopie možnost vzdělání znamená opravdu hodně. Zatímco nám udělá radost nový mobil, bunda nebo MP3ojka, jim stačí to, že budou moci se svými kamarády jít do školy a učit se.
Díky hojné účasti členů našeho střediska, kterým tímto děkujeme za pomoc, se pod taktovkou Sojky za chvíli prodalo všech 200 odznáčků, které jsme měli k dispozici. Sbírkové konto jsme tedy za pomoci štědrých dárců navýšili o 10.099,- Kč. Částka sama o sobě možná není nijak převratná, ale když se spojí s výtěžky z ostatních měst, může se co nevidět začít se stavbou a vybavováním další školy.
Peníze poputují do Afriky nejenom na výstavbu nových škol, ale i na koupi školních pomůcek, učebnic, tužek, pastelek a také na dostavbu již rozestavěných škol. Více informací naleznete na internetových stránkách: http://skolavafrice.cz
19. října 2009
Bleskovka: Štěpanický hrad
sobota 26. září 2009, 14:22Vlčata právě dorazila na Štěpanický hrad, kde našla loňský poklad. Celý den jdou po stopách sv. Františka. V tuto chvíli staví hrady. Za chvíli se vydají nazpět. |
Světlušky rozsvítily Vrchlabí
Dne 09.09.2009 rozzářily vrchlabské ulice Světlušky a Světlušáci. S tykadýlky a lucerničkami vyrazili skauti mezi obyvatele našeho krásného městečka a i tento rok se zúčastnili sbírky, jejíž výtěžek půjde na pomoc dětem a dospělým s těžkým zrakovým postižením.
K našemu milému překvapení jsme letos trhli rekord ve vybrané částce a sbírkové konto Světlušky se nám podařilo navýšit
o 28.090,- Kč. Proto bychom prostřednictvím internetu chtěli poděkovat všem, kteří ve středu udělali dobrý skutek a zakoupením
náramku, magnetky nebo přívěsku pomohli rozsvítit svět nevidomých. Pokud jste v ulicích na Světlušku nenarazili, můžete
přispět odesláním dácovské SMS ve tvaru "DMS SVETLUSKA" na číslo 87777 (cena 30Kč, Světluška obdrží 27Kč).
Více se o této akci dočtete v článku Zuzky Tomešové, který bude otisknut v říjnovém vydání časopisu Puls. Průběh sbírky vám přiblíží také několik fotografií.
13. září 2009
Indiáni na Pecce
I vlčata, naši nejmladší skauti, se dočkala svého tábora. V sobotu se sešla na Pecce, kde společně stráví dva týdny na mnoha lety osvědčeném tábořišti. Následující dny se budou nést v indiánském stylu, kdy se mrknou na mýty a legendy severoamerických indiánů. I jejich tábor máte možnost sledovat téměř on-line prostřednictvím našeho reportu:sobota 15. srpna 2009
neděle 16. srpna 2009
Vlčitové - Honza + Kartáček
Siuxové - Tomáš + Brzda + Tkanička
Macakové - Lola + Zlatohlávek + Lukáš
Apači - Kuba + Sopka
No name - Vali + Jonda + Smíšek
pondělí 17. srpna 2009

úterý 18. srpna 2009

středa 19. srpna 2009

oběd - větrání zatuchlého tee-pee (hrachová polévka), prérijní směs s obilnými klasy (rajská omáčka s těstovinami)
večeře - barevné oštěpy (špíz - buřty, slanina, paprika, cibulka)
čtvrtek 20. srpna 2009

pátek 21. srpna 2009
sobota 22. srpna 2009
neděle 23. srpna 2009
pondělí 24. srpna 2009
úterý 25. srpna 2009

snídaně - pšeničný bobek se scvrklým bizoním mlékem (rohlík se sýrem)
oběd - výluh z bederní roužky (kuřecí polévka), rozšvihaný mořský orel s čínskou pomstou (kuře na smetaně s rýží)
svačina - opičí potěšení (banán)
večeře - mokasiny drsného bojovníka (smaženky)
středa 26. srpna 2009
čtvrtek 27. srpna 2009
Služba v kuchyni: Tkanička & Tomáš
snídaně - indiánské placky (palačinky s marmeládou)
oběd - výplod ze starého šamana opečený na ohni (opečené buřty s chlebem)
svačina - kdo si co našel (ovoce)
večeře - sražené buvolí mléko v těstíčku (smažený sýr s bramborem)
pátek 28. srpna 2009
sobota 29. srpna 2009
16. srpna 2009
Senečák 2009
Skauti z Jedničky v sestavě Batole, Frankey, Kuře, Šroťák, Zajíc, Malíř, Cyklista, Ježek a Bolek vyrazili na puťák. Jejich útočištěm bude skautská základna Senečák v Plzni a o tom, jak tráví (letos poněkud netradiční) táborové dny, vás budeme pravidelně informovat v reportu Senečák 2009.
středa 29. července 2009
čtvrtek 30. července 2009

pátek 31. července 2009


sobota 1. srpna 2009
neděle 2. srpna 2009
pondělí 3. srpna 2009

úterý 4. srpna 2009

středa 5. srpna 2009
čtvrtek 6. srpna 2009
pátek 7. srpna 2009
sobota 8. srpna 2009
29. července 2009
Po stopách chlebohracha
První červnový víkend se naše vlčata vydala na Pecku a akéla smečky - Šmudla, který akci vedl, poskytl informace o jejím průběhu:Ač nám počasí zas až tak úplně nepřálo tak jsme si tuto výpravu užili. V sobotu dopoledne jsme se stali výzkumníky, kteří jdou po stopách zvířete zvaného chlebohrách. Při cestě nám chlebohrách nechával vejce ve kterých byly různé úkoly. Po obědě nás čekalo dobytí hradu Pecka. Nejprve jsme si jej zkusili dobýt my a pak jsme šli přímo na hrad, kde jsme zhlédli šermířské představení. Po něm jsme čekali na to, až někteří vykoupí zdejší stánky. Při tom se však stalo něco divného. Naše vlčata byla napadena středověkou bojovnicí a že měla dýku do ostra broušenou, tak vlčata prchala. Úprk se bohužel nepovedl Zlatohlávkovi. Poté co si jej napíchla jako šíz, prohlásila: "Tak jednoho už máme, kdo bude další?"
V době přípravy večeře jsme si hráli pantomimu a během celého víkendu jsme se snažili si splnit pár bodů do stezek abychom mohli v létě přistoupit k vlčáckému slibu.
Při cestě zpět do Vrchlabí, stejně jako po večerech, jsme si hráli na kytaru a zpívali. V Kunčicích nad Labem spolu s námi do vlaku nastoupil oddíl sokolů z Harty a než jsme se nadáli, tak měl každý z nás na svém obličeji čárku. Nejhůř (nejlépe) dopadl Šmudla, kterého pomalovali na obličeji kompletně.
Vše bylo samožřejmě pečlivě dokumentováno, tak můžete mrknout na fotky, kde jsou mimo zmiňovaného dobývání Pecky, vyvěšeny také snímky z cyklovýpravy, která se konala taktéž tento měsíc.
24. června 2009
Bude hic, Cecilko, hic bude.
Skautský rok se pomalu blíží ke svému závěru a než se nadějeme, Václavka řídící to začne ladit do sopránu. Světlušky, skautky, vlčata, skauti i oldskauti vyrazí na letní tábor, kterým společně zakončí letošní skautskou sezónu. To ale přeci jen trochu předbíháme - do prázdnin je před námi ještě měsíc, který s sebou přinese minimálně čtyři další odpoledne strávené na skautské schůzce.I letos navíc posílíme lýtkové svaly na již tradiční cyklistické výpravě po okolí Vrchlabí, na jejímž závěru si zaslouženě pochutnáme na opečených buřtech a zazpíváme u táboráku. Na akci jsou srdečně zváni také rodiče všech našich členů.
O tom, jak Vrchlabáci strávili duben a květen se dočtete v červnovém vydání časopisu Puls. Dozvíte se mimo jiné, jak naši nejmladší skauti pomáhali s vyčištěním lesa nebo jak se naše drahá klubovnička stala obětí zločinu.
30. května 2009
Krize na všechny způsoby
Problémy věstící slovo krize se na nás v poslední době valí ze všech stran - někde jde o krizi hospodářskou, jinde krizi manželskou, případně o krizi středního věku. A protože skauti jdou s dobou, i my máme svou krizi - krizi střediskového webu. Podle skeptických prognóz se tato krize bude i nadále prohlubovat a svého vrcholu by mohla dosáhnout na přelomu června a čevence 2009. Optimistický pohled analytiků naopak tvrdí, že krize je zažehnána a web se bude v následujících měsících pomalu zvedat ze svého dna, kam se během 4 měsíců dostal. :-)S prvním balíčkem protikrizového opatření přichází Jonáš, který se rozhodl oživit skautské stránky o zápis ze svého deníčku:
Byl pátek 27. února pozdní odpoledne a my jsme vyjížděli z Vrchlabí neznámo kam.
Teda někteří z nás to věděli, ale já moc ne. Jediné, co jsem věděl, byly Sedmihorky,
ale nic víc. Nejdříve jsme jeli pár hodinek vlakem, a když jsme dorazili na místo,
byla už tma a lehce pršelo. Poté jsme se pokusili najít chatu – tu jsme po chvíli
pátrání našli. Chata nás mile překvapila. Bohužel zde nebylo moc teplo a skoro nikdy
nebyla pořádně vytopena. Ubytovali jsme se a po večeři skládající se z polévky a
chleba jsme si zahráli pár her. Při jedné se Bolkovi podařilo hlavou rozbít světlo.
No a tak jsme šli radši spát. Nicméně ještě předtím než jsme šli spát, tak jsme se
podívali na krásné video z Kruhu (video od Samary).
Další den jsme si pospali asi o hodinu víc, než nám bylo slibováno. Po netradiční snídani kdy se nám ona snídaně snažila utéct, jsme vyběhli ven hledat nějaké zprávy. Ale jednu jsme nikdo nemohl najít. Nakonec se ukázalo, že tam nikde není. Potom jsme opět hledali, tentokrát ovšem ne papíry rozmístěné po lese, ale malé zprávičky schované v bramboře, mrkvi či krabičce od filmu rozházené ve čtverci asi 10x10m. Zde se nám podařilo najít skoro všechny. Z těchto a předchozích zpráv se nám začal rýsovat příběh Kruhu, jak později zjistili ti, co neviděli film. Po několika běhacích hrách jsme se celí promočení vrátili do chaty na oběd, ještě nebyl hotov, a tak jsme si dali alespoň partičku Bangu. K obědu jsme měli výbornou polévku a těstoviny s nějakým masem. Poté jsme si zahráli několik her. Před večeří, kdy jsme si každý zvlášť dělali špízy, jsme hráli starou ale výbornou hru, při které jsme byli rozděleni na dvě družstva a museli jsme se dostat někam tak že poslední přeběhl dopředu, sedne si, a tak pořád dokola. Po výborných špízech jsme se opět odebrali ven. Byla už dávno tma. Venku svítily malé pyramidky. A my si vzali hořící svíčku a zahráli si hru, při které jsme chodili sem tam, museli se vyhýbat Samaře, která se nás pokoušela "zabít". Okopírovali jsme její vzkaz a tím se zachránili a nakonec jsme složili roverský slib. Později v noci jsme se podívali na film Kruh a nakonec unaveni po dlouhém dni jsme šli spát.
V neděli ráno nás vzbudili asi jen asi o půl hodiny později. Po snídani jsme si zahráli hru, kde jsme se dozvěděli něco sami o sobě a následně jsme se ve dvojicích pokusili vytvořit video. Někteří se inspirovali Kruhem, což byl asi záměr, ale jiní si udělali vlastní pojetí. Po uklizení chaty jsme se vydali na nádraží a spokojeni po pěkně stráveném víkendu se vrátili domů.
Další den jsme si pospali asi o hodinu víc, než nám bylo slibováno. Po netradiční snídani kdy se nám ona snídaně snažila utéct, jsme vyběhli ven hledat nějaké zprávy. Ale jednu jsme nikdo nemohl najít. Nakonec se ukázalo, že tam nikde není. Potom jsme opět hledali, tentokrát ovšem ne papíry rozmístěné po lese, ale malé zprávičky schované v bramboře, mrkvi či krabičce od filmu rozházené ve čtverci asi 10x10m. Zde se nám podařilo najít skoro všechny. Z těchto a předchozích zpráv se nám začal rýsovat příběh Kruhu, jak později zjistili ti, co neviděli film. Po několika běhacích hrách jsme se celí promočení vrátili do chaty na oběd, ještě nebyl hotov, a tak jsme si dali alespoň partičku Bangu. K obědu jsme měli výbornou polévku a těstoviny s nějakým masem. Poté jsme si zahráli několik her. Před večeří, kdy jsme si každý zvlášť dělali špízy, jsme hráli starou ale výbornou hru, při které jsme byli rozděleni na dvě družstva a museli jsme se dostat někam tak že poslední přeběhl dopředu, sedne si, a tak pořád dokola. Po výborných špízech jsme se opět odebrali ven. Byla už dávno tma. Venku svítily malé pyramidky. A my si vzali hořící svíčku a zahráli si hru, při které jsme chodili sem tam, museli se vyhýbat Samaře, která se nás pokoušela "zabít". Okopírovali jsme její vzkaz a tím se zachránili a nakonec jsme složili roverský slib. Později v noci jsme se podívali na film Kruh a nakonec unaveni po dlouhém dni jsme šli spát.
V neděli ráno nás vzbudili asi jen asi o půl hodiny později. Po snídani jsme si zahráli hru, kde jsme se dozvěděli něco sami o sobě a následně jsme se ve dvojicích pokusili vytvořit video. Někteří se inspirovali Kruhem, což byl asi záměr, ale jiní si udělali vlastní pojetí. Po uklizení chaty jsme se vydali na nádraží a spokojeni po pěkně stráveném víkendu se vrátili domů.
31. března 2009



